Nejstarší dochovaná písemná zmínka o obci Nová Ves je v knize "Registra gruntovní panství kláštera chotěšovského 1588-1655" kde se píše mimo jiné ... dne 25.1.1591 prodal svůj grunt v Nové Vsi Michl Long Janovi Hesovi. Z této zprávy je zřejmé, že obec Nová Ves náležela k chotěšovskému panství. Chotěšovské panství bylo původně majetkem ženského premonstrátského kláštera v Chotěšově, který byl založen asi roku 1196 Hroznatou. Před likvidací patrimoniální zprávy mělo toto panství výměru 26 133 ha a patřily k němu 3 města - Dobřany, Stod a Staňkov a 34 vesnic, mezi kterými byla i Nová Ves. V této době měla obec výlučně zemědělský charakter a žili zde pouze 3 sedláci. Větší rozmach obce nastal až kolem roku 1670, kdy zde již bylo 22 sedláků.
Z 1. poloviny 19. století pochází i dnešní zachovaná dominanta novoveské návsi - kaple sv. Jana. V roce 1870 byla v obci nalezena kamenouhelná vrstva, jež přispěla k otevření dolu. Těžařská společnost zakoupila pro horníky v Nové Vsi dva statky a vystavěla na místě jednoho z nich 10 příbytků ve dvou řadách s pěkným stromořadím - dnešní "domky". Obec byla před tímto rokem čistě německá, otevření dolů si však vyžádalo přistěhování hornického lidu, v němž měli převahu Češi. V roce 1887 byla povolena stavba obecní školy s vyučovací řečí německou a až za dva roky, na nátlak české většiny v obci, byla otevřena česká škola.
Uprostřed obce byl do roku 1927 rybník s bažinatým a neschůdným břehem. Stavbou silnice přes obec se rybník upravil a voda se svedla do něj. Ve vsi byly celkem tři rybníky. Po 1. světové válce se velmi rozšířil stavební ruch. Důsledky světové hospodářské krize 1935 se citelně projevovaly v obci nedostatkem práce a též omezováním pracovních směn v průmyslu i v hornictví. Ke zmírnění bídy nezaměstnaných horníků a ostatních pracovníků začala obec na vlastní náklady provádět rekonstrukci návsi. 6. února 1937 byl poprvé zapnut elektrický proud.
Historické události Mnichova tvrdě zasáhly i do života obce. Poslední etapa záboru v říjnu 1938 se zastavila těsně na hranicích obce a do obecní správy byl dosazen německý vládní komisař. 2. světová válka zanechala v obci nesmazatelné stopy. V noci ze 17. na 18. dubna byla obec z neznámých důvodů bombardována a tento nálet si vyžádal 11 životů místních občanů.
5. května 1945 byl ustanoven prozatimní revoluční výbor a v listopadu téhož roku začalo osídlování zkonfiskovaných zemědělských usedlostí po Němcích. V roce 1949 bylo zahájeno pravidelné spojení s Plzní. Vzniklo zde, s jistými obtížemi, první JZD, neboť někteří občané bez vědomí MNV opustili svoje usedlosti a odešli pracovat do dolů a továren. V roce 1951 byla postoupena značná část zemědělské půdy vojenské správě, JZD se rozpadlo a zbylí zemědělci začali opět soukromě hospodařit. V roce 1956 se přistoupilo k zavezení rybníka na návsi, neboť v témže roce byly vybudována silnice spojující Novou Ves se Lhotou.
Po listopadu 1989 vzniklo v obci vlastní zastupitelstvo a byly tak vytvořeny předpoklady pro další rozvoj obce. Velký počet domů byl odprodán soukromým osobám k trvalému pobytu nebo chalupářům. To přispělo k rekonstrukci zchátralých domů v obci. Po volbách 1998 se přikročilo k úpravě komunikací, rekonstrukci hasičské zbrojnice, rekonstrukci místního hostince a výstavbě dětského hřiště. V obci začaly pracovat kulturní, sporovní a stavební komise. V roce 2005 byla dokončena výstavba vodovodu a kanalizace.
V současné době žije v Nové Vsi 280 trvale bydlících obyvatel a v letních měsících sem přijíždí mnoho rekreantů. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů, Tenisový klub Nová Ves, FC Dráčci Nová Ves a SK Futsal Nová Ves. V obci se v průběhu celého roku koná mnoho kulturních, společenských a sportovních akcí jak pro dospělé, tak pro děti - Maškarní rej a Hasičský bál, Den dětí, hasičská soutěž O Pouťový pohár, Halloween, Vánoční pochod... Nachází se zde pohostinství, 6 tenisových kurtů, volejbalové hřiště...
Dále se v obci nachází dva rybníky, které byly v roce 2009 za přispění Obce Nová Ves, fondů EU a SFŽP odbahněny. Dolní rybník je v současné době možno využít ke koupání. Spojení do obce veřejnou dopravou zajišťují od 15.12.2013 PMDP linkou č. 26.